Ekologická katastrofa století: Havárie amerického tankeru Exxon Valdez

24. března 1989 ztroskotal v aljašském zálivu Prince William Sound tanker Exxon Valdez. Při tragédii uniklo do moře přes 40 milionů litrů ropy. Tehdy největší ropná havárie v dějinách USA zdevastovala přes 2 100 kilometrů pobřeží a stala se smutným symbolem lidské nedbalosti.

Havárie tankeru Exxon Valdez se odehrála v noci z 23. na 24. března roku 1989 v úžině Prince William Sound na Aljašce. Tanker, vlastněný společností Exxon Shipping Company, vyplul 23. března večer z terminálu Valdez s nákladem zhruba 1 250 000 barelů ropy z Prudhoe Bay směrem do Long Beach v Kalifornii. Krátce po půlnoci 24. března loď však narazila na útes. Síla nárazu byla taková, že v trupu dokonce zůstaly zaklíněné kusy útesu. Během pár hodin byla podstatná část nákladu v moři a ekologická katastrofa na světě.

Tragédie minuta po minutě

Osud lodi byl zpečetěn již večer 23. března. Exxon Valdez, 301 metrů dlouhý supertanker společnosti Exxon Shipping Company, dokončil nakládku 200 985 m³ surové ropy z ložiska Prudhoe Bay ve valdezském terminálu a ve 21:12 hodin se loď odrazila od mola a pod doprovodem jednoho remorkéru proplula úžinou Valdez Narrows. Na můstku byli kapitán Joseph Hazelwood, přístavní pilot William Murphy a třetí důstojník Gregory Cousins.

Ve 23:24 hodin přístavní pilot Murphy opustil loď. Kapitán Hazelwood zůstal na můstku sám s Cousinsem. Loď začala manévrovat mimo standardní dopravní koridor, aby se vyhnula krám z Kolumbijského ledovce – což byl běžný manévr v této oblasti, kde plující kry byly častým rizikem. Ve 23:47 hodin loď opustila východní hranici koridoru, byl nastaven kurz přímo na jih a zapnut autopilot. Hazelwood krátce poté odešel do své kajuty a ponechal velení výhradně Cousinsovi, čímž porušil interní předpisy společnosti o minimálním počtu důstojníků na můstku.

Cousins, který byl ve službě již šest hodin a nechtěl budit unaveného druhého důstojníka, zůstal sám. Kolem půlnoci se pokusil vrátit loď do dopravního koridoru. Přesně o půlnoci však hlídka ohlásila, že výstražné světlo, které mělo námořníky upozornit na útes Bligh Reef, se nachází na pravoboku. Světlo se ale mělo podle trasy nacházet na levé straně lodi.

Nevydařený manévr

Cousins nařídil ostrý manévr na pravobok, vypnul autopilota a informoval Hazelwooda. Obrovská loď však neměnila svůj kurz s dostatečnou rychlostí. Cousins nařídil kormidelníkovi Robertu Kaganovi ještě ostřejší manévr na pravobok a znovu volal kapitána, aby ho informoval o nadcházejícím nebezpečí. 4 minuty po půlnoci, při rychlosti přibližně 22 km/h, loď narazila na útes 9,7 kilometru západně od vesnice Tatitlek. Loď se zaklínila na skalním vrcholu, který protrhl osm z jedenácti nádrží.

Během prvních tří hodin a patnácti minut uniklo 21 955 m³ ropy. Hazelwood se pokusil loď uvolnit pod vlastním pohonem více než 45 minut, přestože ho první důstojník James Kunkel varoval, že loď není bez opory útesu v bezpečí. Teprve poté ohlásil nehodu pobřežní stráži.

Ekologická katastrofa

Společnost Exxon nasadila chemický disperzant Corexit již v den havárie z vrtulníku, aplikace chemikálií však minula cíl a spíše vyvolala další protesty kvůli toxicitě. Manuální čištění bariérami a hladinovými sběrači začalo až po 24 hodinách. Sběrače však byly během chvíle zacpané olejem a chaluhami. Tři dny po havárii bouře roznesla ropu po březích. Vysokotlaké omývání horkou vodou sice odstranilo viditelnou ropu ze skal na březích, ale zároveň zničilo mikrobiální společenstva a poškodilo přirozenou regeneraci ekosystému. Celkově se podařilo odstranit pouze deset procent uniklé ropy.

Krátkodobé dopady byly pro přírodu devastující: Zahynulo téměř čtvrt milionu ptáků, nejméně 2 800 mořských vyder, 300 tuleňů, 247 orlů bělohlavých a 22 kosatek. Ropa obsahující polycyklické aromatické uhlovodíky je toxická i v extrémně nízkých koncentracích pro embrya ryb, kterých uhynul bezpočet. Dlouhodobé studie ukazují, že do roku 2001 zůstalo v podzemních sedimentech pláží až 90 tun ropy; do roku 2015 se množství prakticky nezměnilo. Subletální efekty ovlivnily přežití mořských vyder, kachen a kosatek; některé populace se zotavují až dodnes.

Vyšetřování havárie

Národní úřad pro bezpečnost dopravy Spojených států amerických (NTSB) zahájil vyšetřování okamžitě, avšak k závěrům dospěl až po více než roce. Závěrečná zpráva z 31. července 1990 identifikovala jako hlavní příčinu „nesprávný manévr třetího důstojníka v důsledku únavy a přetížení“. Příspívajícími faktory bylo selhání společnosti Exxon Shipping Company v dohledu nad posádkou, zajištění dostatečného odpočinku pro ni, nefunkční radarový systém RAYCAS, který byl přes rok vypnutý kvůli vysokým nákladům na opravu, plavba mimo dopravní koridor bez adekvátního monitoringu ledovců, nedostatek personálu a absence postupů pro dodržování předpisů o odpočinku. Úřad zdůraznil, že podobné praktiky jsou v odvětví bohužel běžné a že únava přispívá k více než 80 % námořních nehod.

Kapitán Hazelwood, o kterém se hovořilo, že se toho večera před vyplutím lodi z přístavu opil v baru ve Valdezu, nebyl u kormidla, když loď krátce po půlnoci narazila na útes. Přesto však společnost Exxon obvinila Hazelwooda z havárie tankeru a propustila ho. On sám obvinil společnost, že z něj udělala obětního beránka celého neštěstí. Hazelwood byl obviněn z trestného činu poškození cizího majetku, z ohrožení z nedbalosti a z řízení plavidla pod vlivem alkoholu. Ze všech tří obvinění byl však o rok později zproštěn. Nakonec byl odsouzen za přestupek „nedbalého vyskladnění“ ropy.

Změna legislativy

Havárie vedla k přijetí zákona Oil Pollution Act 1990, který zavedl povinný dvojplášťový trup tankerů, povinné doprovodné lodě pro tankery, satelitní monitoring i jasnou odpovědnost viníka. Vznikla i rada, která následky havárie dodnes monitoruje. Pro Spojené státy i pro svět se stal Exxon Valdez odstrašujícím případem ropné havárie. Společnost Exxon musela zaplatit přes dvě miliardy dolarů za úklid a zhruba miliardu dolarů na vyrovnání. Nadnárodní korporace ExxonMobil operuje v sektoru s ropou a zemním plynem dodnes.

Po 37 letech od havárie není ekosystém plně zotaven, přestože na první pohled působí zdravě. Dodnes se v sedimentu nachází obrovské množství ropy a některé druhy bojují stále o přežití a balancují na hraně vyhynutí. Až do roku 2010 se jednalo o největší ropnou skvrnu v historii Spojených států, kdy byla havárie tankeru Exxon Valdez překonána explozí vrtné plošiny Deepwater Horizon.

Tanker do roku 2012 vystřídal několik majitelů, dokud se nesrazil s nákladní lodí Aali, při které byl závažně poškozen. Po opravách byl nakonec sešrotován v Indii.

The post Ekologická katastrofa století: Havárie amerického tankeru Exxon Valdez appeared first on Epoch Times ČR.

✅ Více: ZDROJ ZDE