Rozdíly v rychlosti oteplování v různých částech světa vyvolávají otázku, proč tomu tak je, a proč to není rovnoměrné, tak jak je více méně stejnoměrně rozptýlen „problémový“ skleníkový plyn, často diskutovaný CO2. Dnes už víme, že kromě vlivu skleníkových plynů, tedy zejména kysličníku uhličitého a vodní páry, se na oteplování planety podílí lidstvo intenzivní exploatací zemského povrchu. Antropocén se ale pravděpodobně se týká i vzdušného prostoru, resp. možného vlivu průmyslové letecké dopravy na Jet-stream, tedy tryskové proudění, které má vliv na chod oblačnosti.

„Takhle rychlé dozrávání úrody nepamatuju,“ řekl mi zkraje týdne na úpatí tabulového pohoří Džbán soukromý zemědělec, který mi ukazoval dolní Poohří. Zatímco před víkendem byla barva polí a celé krajiny vesměs zelená, po vlně extrémních veder se změnila do odstínu světle žluté. „Rostliny v tomhle teple přestávají růst, nefunguje fotosyntéza, plodiny ukončují nalévání zrna a podetínají se kořeny. Uschnuly mě dokonce i ovocné stromy na zahradě. Ještě jedna takhle dlouhá horká a suchá epizoda, a žně budou hotové v polovině července.“ Loučíme se, musím na zahájení kampaně své kolegyně, která na suchém Lounsku a Rakovnicku kandiduje do Senátu – i s tématem boje proti klimatické krizi.